Pokud zde v poslední době někdo zavítal, musel si všimnout, že je tento blog poněkud mrtvý. Na otázku PROČ asi nenajdu odpověď, kromě toho že na něj nemám náladu, čas ani inspiraci. Život je tak hrozně rozmanitý a neustále je co dělat, takže nenacházím slepé místa v nočních hodinách, které jsou příčinou většiny mých textů. Nemyslím si, že to někoho zajímá, koneckonců už i nejzatvrdlejší návštěvník těchto stránek musel zlomit po měsíci hůl, ale myslím že je lepší říct přesně, co se tady vlastně děje.
Když už jsem ale tady, mohl bych říct, co mi v poslední době prolétává hlavou.
1. Jsem velmi šťastně zamilován a počítám, že se to jen tak nezmění.
2. Desátého června je koncert, na který se těším jako malé dítě. Enigma z Iowy dorazí do Ostravy a předvedou skvělou show, tím jsem si jistej. Doufám že budu moct sepsat nějaký report.
3. Zůstanu i nadále u hudby, jelikož ta je teď hlavní náplní mého života. Začínám objevovat půvaby dříve tak odmítaného death metalu, který se mi doslova dostal pod kůži a už zřejmě nepůjde nikdy dolů. Na growling si člověk musí chvíli zvykat, ale jakmile překousne původní nechuť, nedokáže si bez něj představit pořádný metalový nářez.
Tak to by bylo všechno, snad se tady zase někdy stavím a napíšu, co je u mě v mém hektickém životě nového.
Už pár týdnů jsem majitelem naprosto neobvyklého mobilního telefonu značky motorola, Symbol c35. Tento poměrně velký rošťák stahuje mé kalhoty a proto jsem si musel koupit opasek, ale budiž mu odpuštěno. Funkcemi mi to vynahrazuje. Napadlo mě trochu se o něm rozepsat a zhodnotit přistroj pro budoucí zájemce. Začnu nejdříve těmi špatnými vlastnostmi, a to je v první řadě velikost. Vážně to není žádný drobeček, nejlépe bych ho přirovnal k větší krabičce cigaret. Není divu, přístroj disponuje velkým dotykovým displejem, který je ještě navíc krytý dvoumilimetrovou prohlubní. Další špatná vlastnost je 2,5 mm jack, který sice není u těchto ppc moc překvapivý, ale pro obyčejného člověka docela velké negativum. Naštěstí ho ani není potřeba, protože přístroj vlastní docela slabou baterii a celý den přehrávat mp3 je zcela jistě nad jeho síly. Symbol vlastní i 2 mpx foťák, ale žádné pořádné kvality se nedočkáte ani při převodu na PC, hodí se leda k zachycení zajímavého momentu.
Přejdeme ale k těm lepším vlastnostem. V první řadě je to operační systém windows mobile 5, který disponuje řadou freeware aplikací a her. Dotykový displej je perfektní věc, hlavně na prohlížení internetu a hraní her, ačkoliv se bez něj v pohodě obejdete, je to skvělá věc pro někoho, kdo to vidí poprvé. Wifi je tedy samozřejmostí, stejně jako mini usb připojení k PC. Přičtěme i GPS systém a čtečku čárových kódů.
Jak bych to asi shrnul. Tento mobil se prezentuje jako "stvořený pro práci" a hned to potvrzuje svým bytelným vzhledem i výbavou. Avšak i pro běžného uživatele díky velkému množství programů může být přínosem a ušetřit ho o nějakou tu chvíli nudy. Pokud vám nevadí každodenní nabíjení a trochu větší rozměry, určitě nemůžete prohloupit :)
Čímpakto že Ville zpívá jinak? A proč se mi to líbí? Možná, že už si starý pardál zkazil hlas kvůli svému kouření, možná, že je to díky jeho věku, ale zní věru jinak a někdy mi to zní lépe než původní hlas. Na HIM bych si určitě zašel :)
Je hned několik událostí, které bych rád zmínil. Začnu asi od té nejpodstatnější a zároveň nejkrutější – smrt mé zakladní desky. Dávám moji mp4 do PC, když tu zčerná obrazovka, počítač vydá podivný zvuk a vypne se. Čekám pár minut a se strachem zapínám mašinu, ta začne normálně vrčet a trochu mě uklidňuje. Obraz však nenajíždí ani po minutě, monitor jen bliká zeleným světlem u tlačítka na zapnutí a já začínám tušit, že tady něco nehraje. Druhý den jsem tedy všechno poodpojoval a odvezl PC do servisu. Po dvou dnech čekání mě kontaktují a řeknou mi, že má základovka to má za sebou, a bude se muset reklamovat. Takže čekám už třetí týden kdy se mi konečně ozvou. Díky mé dotěrnosti mi otec půjčil starý počítač z práce, AMD 900 MHz s 256 RAM a XPéčkama, kterým prostě nestačí výkon a proto se sekají a dělají neplechu. Druhá věc je možná ještě více k vzteku. Náš poskytovatel internetu (meep.cz) nabízí výměnu antény za rychlejší, čímž se zvýší rychlost internetu téměř na trojnásobek. Kontaktovali jsme je v polovině léta, s tím, že o to máme zájem a oni nám řekli termín výměny. Je až ironické, že teprve dnes ráno se tady někdo ukázal aby ji vyměnil, i když jsme tam kolikrát volali, dokonce jsem tam i několikrát zašel! Jsem trochu nešťastný že tam musím v pondělí znovu, abych podepsal formulář který nám teprve zajistí rychlejší připojení, přitom anténa už se leskne na střeše. No co. Poslední, co bych rád zmínil, je kapela Cynic, která naprosto vystihuje staré moudro "Kvantita neznamená kvalitu". Nahráli dva CD, jedno lepší než druhé a stále dokola mi tady hrají (i když PC má co dělat aby zvládlo winamp spolu s Operou).
Poslední dobou mě vůbec nenapadá, o čem bych mohl psát. Snad jen, že mě teď hrozně bolí ukazováček pravé ruky a proto se mi celkem špatně píše :) Už vím! Dočetl jsem pátou knihu ságy mistra Sapkowskeho (Zaklínač) a jsem trochu rozhozený tím, jak to skončilo. Knihy čtu teď výhradně na své Nokii E61, je to praktické (můžu si číst kdekoliv a kdykoliv) a nemusím si pro knihy chodit do knihovny. Teď se ještě vrhnu na posledního Pottera, dlužím si to.
10.07.2007 se na mém blogu poprvé objevila skupina SlipKnoT. Obdivoval jsem tři jejich songy a docela se mi líbili. To je nic proti tomu, co si o nich myslím teď. Tahle nu-metalová kapela mě dostala jak jen to jde, poslouchám live CD, koukám na záznamy z koncertů, na youtube hledám různé rarity (Jako když zpívali KoRni Freak on a Leash s Corey Taylorem na živo), a hlavně každý den čtu maggots-lair (ML). Čím to, že ani po roce poslouchání mi tahle kapela nepříjde ohraná? Bude to zřejmě tím, že objevuju stále nové a nové songy, které jsem neznal a začali se mi líbit.
Maggot for live!
Letošní brněnský veletrh je za námi, a já na něm nemohl chybět. Pozbíral jsem svých pět švestek a o půl šesté ráno vyrazil na bohumínské nádraží. Kousek za Ostravou nám zhořela mašina, takže jsme museli počkat na další vlak, který byl narvaný k prasknutí. Po půl hodině stání se nám poštěstilo – tři lidé, kteří seděli kousek od nás vystoupili, a my se jali jejich místa. Do Brna jsme dorazili v deset hodin, a vyrazili na šalinu. Pro naše štěstí jsme nečekali dlouho a za slabých dvacet minut jsme stáli před branou veletrhu. Procházíme branou a bereme si časopisy, které leží kousek od nás. Na cestách se válí letáčky, roztrhané noviny, kelímky od piva a prázdné krabičky cigaret. Před námi stojí stovky lidí, všichni jsou plní energie a optimismu. V prvním pavilonu nic zajímavého, koukám se na místo, kde stojí velká tabule eset a slyším moderátora, který rozdává tašky. Prohlížíme si pár monitorů a poté celkem zpocení vycházíme ven z vydýchaného pavilonu. Všichni natěšení na herní pavilon C, se vydáváme k dalšímu místu, které bylo třeba projít před Céčkem. Nějaká modelka tam sedí na motorce a svůdně se kroutí. Utírám sliny a mířím k obrazům. Umění, ve kterém se fotí kanály a tlusté ženy v metru, nějak nemůžu přijít na kloub a vyrážím směrem k malé dodávce s dvěma wii sports uvnitř. Zase nám bylo horko, vyšli jsme ven a dali si párek v rohlíku. Najít na invexu toalety se zprvu jevilo jako banální záležitost, ale s plným močákem se postupně ztrácela trpělivost. Naštěstí se mi podařilo ten zpropadený pavilon A najít a mohli jsme jít do našeho Céčka. Uvnitř nás zaskočil strašně malý prostor, aspoň vzhledem k počtu lidí uvnitř. Procházíme kolem obří láhve s nápisem Coca Cola, na kterém se nějaký opilý týpek snaží udržet. Láhev sebou zmítá a opilec padá a padá. Přejdeme kolem pódia, koukáme se na powerball a začínáme dostávat strach. Po deseti minutách nás to přestává bavit a jdeme na Starobrno. Chutná hrozně. Balíme se a jedeme domů, v tašce mi dřímají tři časopisy a palestina, kterou jsem si kvůli teplému počasí do tašky odložil. Na příští Invex nepojedu, jsem skálopevně přesvědčen. Pojedu, až se lesk brněnského veletrhu očistí od téhle špíny.
Rána v oblasti Barghen byly studené a na obloze mraky zakrývaly slunce. Torgal vstal a pomalu se rozhlédl kolem. V dálce šuměly stromy, slyšel tekoucí řeku a cítil kouř z nedalekého ohniště. Otřel si oči a posbíral své věci ze země. Pečlivě si je všechny uložil do své brašný, vytáhl čutoru s vodou a napil se. Jen pár loků muselo stačit, měl před sebou kus cesty a pitná voda byla v tomhle kraji docela raritou. Rukou ve vysoké trávě nahmatal svůj meč. Byl vlhký od rosy, otřel jej o nohavici a zasunul do pochvy za svými zády. Ohlédl se za sebe a zkontroloval, zdali něco nezapomněl. Poté udusal již vyhasínající ohniště a přidal do kroku. Za slabou čtvrthodinku dorazil k jezeru. Jeho voda nevábně páchla, na hladině plaval mrtvý pták. Otrávil se zřejmě z rostlin, které ve vodě žily. Vzal trochu vody do dlaní a umyl si s ní obličej. Vzhlédl k obloze a zjistil, že slunce už vylezlo zpoza mraků a cítil, jak ho paprsky žluté planety hřejí na kůži. U jezera měl přivázaného koně. Byl to bílý kůň, urostlý a statný. Odvázal jej od stromu a pomalu nasedl. Pobídl koně k chůzi.
4.09.2008 Ultrazvuk - revoluce v herní technologii?
Dávám sem text který mě na mém oblíbeném serveru www.hrej.cz zaujal. Snad se kluci nebudou zlobit :)
Týmu japonských výzkumníků se podařilo vytvořit systém, který dokáže díky přesně zaměřeným ultrazvukovým vlnám vytvářet ve vzduchu dojem pevných objektů, které může lidská ruka cítit a případně jimi i pohybovat. "Virtuální haptika" čili kontakt hmatem by se mohla stát revolucí nejen v oblasti her, ale interakce s počítači obecně. Nintendo přišlo s revolucí v podobě Wiimote, ale tahle technologie slibuje odbourat ovladače docela. Že by další tajná zbraň Nintenda?
Nikoliv, za celým projektem stojí prof. Takayuki Iwamoto se svým týmem. Vytvořil prototyp, kde kamera snímá pohyb ruky uživatele a podle toho zaměřuje výkon ultrazvukových zesilovačů tak, aby měl uživatel pocit, že se dotýká okraje virtuálního objektu. Obrovské možnosti se využití této technologie otevírají nejen v oblasti videoher, ale také 3D modelování a vpodstatě jakékoliv interakce s počítači. Minority Report?
Celý výzkum je samozřejmě zatím ve velmi raném stádiu. Ale po Wiimote to vypadá na další opravdu zajímavou věc, která by mohla změnit naše vnímání her. Systém má samozřejmě omezení, a to zejména v tom jakou "sílu" může produkovat, tj. jak "tvrdé" objekty může ve vzduchu vytvářet. Za určitým limitem už by totiž mohlo hrozit poškození sluchu.
Myslím že Uwe Bolla zná každý fanda her či filmů. Tento německý režisér přivádí lidi k šílenství, některé k údivu a některé k pobavenému úsměvu. Dnes ještě s klidnou hlavou můžu říct, že jsem neviděl ani jeden jeho film. Ale před malou chvílí jsem jen ze zvědavosti našel na youtube trailer jeho další herní adaptace – Postal. Nerad to přiznávám, ale v něčem mě nadchl. Ať už to bylo v kvalitě střihu, teroristama či záběrem na Uweho jak mlátí kritiky v boxu, přinutil mě si tento film sehnat. Poslušně hlásím, že ve 21:08 jsem pustil stahování torrentu a čekám na výsledek.
Kdo by tušil že dva měsíce utíkají stejně jako jeden týden ve škole? Ani se nenadějete a prázdniny na vás mávají ve zpětném zrcátku. Teď si v ještě mírně podnapilém stavu pokouším vzpomenout kdy mi jede autobus, kterou mám skříňku a kde vlastně leží naše třída. Vůbec se tam netěším, první den možná přežiju, ale další budou stát za houby. Už aby byly zase prázdniny.. Drugs, sex, skate and rock'n'roll :) :D
Nové album slipknot, tedy All hope is gone, se nedopatřením dostalo před pár dny na internet a ačkoliv si CD chci koupit, neodolal jsem a za pár hodin bylo moje :) Po naposlouchání celého alba mám docela dobrý pocit. Na maggots lair se hodně lidí vztekalo že už to není starý dobrý slipknot za dob Iowy, což nepopírám, ale i tak se mi album stále hodně líbí. Nazval bych to stoneknot nebo slipsour :) Ale jelikož mám stone sour docela rád, jsem jen rád že už to nejsou jen vyřvané songy, ale že občas objeví i jemnější a procítěnější skladby jako snuff :) Takže stay sic!
Sex je pro děti, dospělí chlastaj 8-)
